Vítejte

na mých internetových stránkách, které jsem obsadil (stejně jako celou zahradu a zbytek smečky) po svém předchůdci Arny Ušbovi.

Jsem samozřejmě také kavkazan a jmenuji se Car Charandoy a je mi teprve 4 a půl měsíce (narodil jsem se v 21. května 2009 a mé míry zatím nejsou nijak konstantní, protože rostu a sílím každým dnem. Jelikož můj dvounožec a vůdce smečky není zrovna přítelem různých sdružení a srazů je toto jediný způsob, jak mohu dát okolnímu světu na vědomí, že existuji, a že bych jednou rád potkal nějakou stejně krásnou fenku (nebo i několik)!
Nejprve trocha historie. Narodil jsem se jednoho krásného květnového ráno uprostřed krásné podtatranské přírody nedaleko obce Podolínec v chovné stanici Ázijský medveď (blíže viz www.asianbear.szm.sk). Jak můžete zjistit v mém rodokmenu, mám ve své krvi hodně opravdu nádherných a postavou i povahou správných kavkazanů. Na stránkách chovatelské stanice můžete vidět, jaký jsem byl prcek a kolik nás bylo, když jsme se narodili a batolili za potravou. Postupně jsme se všichni rozprchli někde po světě a ani nevím, kde mám dnes sourozence hledat. Já zbyl poslední, protože chovatelé dlouho váhali, zda si mě nenechat doma. Nakonec jsme se ale i já stal cestovatelem a dnes žiju velmi daleko od místa svého narození. Pocházíme ze staré a slavné rodiny kavkazských pasteveckých psů, kteří odjakživa vyrůstali ve volném prostoru bez nežádoucího doteku městské civilizace, jak ostatně také můžete vidět na mém rodokmenu. Já i moji příbuzní jsme známí tím, že nemáme příliš rádi společnost a při práci i odpočinku si zachováváme razantní odstup od okolního světa.
Žiji sice v Praze, což by na první pohled mohlo svádět k přesvědčení, že jsem městský pes, který jezdí MHD a s každým se kamarádí, ale není tomu tak. Ve skutečnosti už teď hlídám rodinný dům své rodiny na samotě u lesa na okraji Prahy. Nejbližší trvale obydlený pozemek máme dost daleko od nás a tak je mých služeb pořád třeba. I z těchto důvodů nechce můj dvounožec, abych se potkával s příliš velkým počtem cizích lidi. Na procházky chodíme do lesa, kde potkáme pár lidí týdně, nikam necestujeme, nechodíme po žádných výstavách ani srazech a já jako správný kavkazan trvám na tom, že musím nedůvěřovat každému, kdo se ke mě přiblíží méně než na rozumnou vzdálenost. Jak bývá u kavkazanů zvykem, jsem velmi ostrý hlídač a s každým, kdo se přiblíží k mým dvounožcům nebo na moje území, pořádně zatočím. Na procházce, ale poslouchám svého pána a nemám důvod na nikoho bezhlavě útočit (snad s výjimkou několika německých ovčáků, které tedy opravdu nemusím...vrrr).
Na druhé straně mám kolem sebe ve smečce 4 další malé dvounožce, se kterými pravidelně hraji fotbal nebo hokej na zahradě a mohou si se mnou hrát, jak chtějí. Ten nejmenší je jen o rok starší než já a ten mě může občas i zatahat za uši a vlézt do kotce. Jen pořád nechápu, proč mi říká „Áji“ Asi to bude jako Arny… Ostatní tři jsou dobří hlavně na hraní a na to, že mi nosí žrádlo a vodu.
Na těchto stránkách Vám budu postupně představovat sebe v různých podobách, které si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Jak se sluší a patří nechal jsem si na své stránky také přidat moje osobní doklady. A i když jsem již říkal, že po výstavách a srazech nechodím, tak jednou tam tedy půjdu a pak tam dám i svojí bonitační kartu s mými výsledky.
Pokud Vás opravdu zajímám a nebo jste jen příznivcem našeho nádherného plemene, tak pravidelně sledujte moje stránky, budeme je s mými dvounožci pravidelně aktualizovat. HAF!